Film Prezident Blaník režiséra Marka Najbrta v hlavní roli s Markem Danielem vstoupí do kin 1. února

Prezident Blaník - Antonín Blaník je jedním z nejvýznamnějších lobbistů v zemi. Pracuje pro politické strany, pro samotného prezidenta a hlavně sám pro sebe. Jednoho dne se rozhodne, že už je na čase vystoupit z politického zákulisí, a oznámí kandidaturu na funkci prezidenta České republiky. Kampaň, ve které s pomocí tajemníka Žížaly a asistentky Lenky naslibuje lidem, co jim nikdo nemůže dát, má úspěch. Tondova kandidatura však skončí dřív, než začala, protože Žížala nedoručí na ministerstvo včas podpisové archy. Jenže to by nebyl Tonda Blaník, aby si s takovou „nepříjemností" neporadil. Je přece ještě dost jiných kandidátů a do Tondovy hlavy nikdo nevidí... Příběh filmu navazujícího na úspěšný seriál se odehrává na pozadí skutečných událostí druhé přímé volby prezidenta České republiky. Vystupuje v něm celá řada reálných aktérů českého politického a společenského života. 

O filmu

Celovečerní film Prezident Blaník vypráví příběh lobbisty Antonína Blaníka, který se rozhodne kandidovat na prezidenta České republiky. Hlavní roli ve filmu Prezident Blaník ztvárnil Marek Daniel, režíroval ho Marek Najbrt. Příběh Tondy Blaníka zachycující události okolo druhé přímé volby českého prezidenta vznikl pod vedením producentů Milana Kuchynky a Pavla Strnada z Negativu a v koprodukci s Českou televizí a společností Seznam.cz.

Prezident Blaník navazuje na úspěšný internetový seriál Kancelář Blaník, kteří diváci znají z internetové televize Stream.cz. Rozdíl oproti seriálu je mimo jiné ve filmovějším stylu snímání, natáčení probíhalo například ve formátu cinemascope a tvůrci využívali jiné lokace a řadu exteriérů. Po boku Marka Daniela v rolích zaměstnanců Žížaly a Lenky vystupují Michal Dalecký a Halka Třešňáková.

 „O celovečerní formě Blaníka nás přesvědčovala spousta kolegů brzy po uvedení první sezóny seriálu. My jsme si ale byli od začátku jisti tím, že pokud někdy, tak v době silné politické události, jakou je volba prezidenta," říká producent filmu Milan Kuchynka, který stojí u celého projektu od začátku.

Tvůrci filmu nějaký čas pracovali s myšlenkou, že by se herecký představitel lobbisty Marek Daniel nechal přejmenovat na Antonína Blaníka a na prezidenta skutečně kandidoval. Nakonec se však po konzultaci s hercem rozhodli pro jinou variantu. Na veřejnosti ale Tonda Blaník oznámil v půlce října minulého roku svou prezidentskou kandidaturu. Fiktivní kandidát slíbil na volebním mítinku například máslo a lithium do každé rodiny a sehnal i sto tisíc podpisů. Kandidaturu na Hrad však nakonec nepodal, když se jeho asistentovi Žížalovi nepodařilo doručit podpisové archy na ministerstvo vnitra včas. Přesto Tonda Blaník pokračuje ve snaze zachránit českou zemi a ukázat jejím obyvatelům, jak se mít líp. Prezident Blaník nahlíží i do soukromí hlavních postav a celý děj je zapojen do skutečného dění na politické scéně. Natáčelo se například na debatách prezidentských kandidátů, oslavách 17. listopadu, ve zpravodajství České televize a nemalou roli sehrály státní budovy, jako jsou parlament, úřad vlády, Pražský hrad a další.

„Satiry je málo a politické satiry jako šafránu. Je to žánr, který je v dnešní době nutné podporovat a pěstovat, abychom se všichni nebrali příliš vážně," řekla o filmu kreativní producentka České televize Helena Uldrichová.

Tvůrci museli během vzniku filmu co nejpružněji reagovat na aktuální politické události. Scénář filmu tak vznikal a rostl spolu s vývojem kampaně. První kolo volby jsme zvládli reflektovat ještě v rámci natáčení. Poslední dva natáčecí dny jsme totiž měli naplánované až po oznámení jeho výsledku. Během nich jsme natočili dva různé konce pro případ vítězství Jiřího Drahoše i Miloše Zemana. A oba jsme sestříhali, ozvučili a připravili k zařazení do filmu na poslední chvíli," říká režisér Marek Najbrt.

Ve filmu dále hrají Jan Železný, Jan Potměšil, Helena Třeštíková, Ivo Mathé, Jan Hřebejk, Roman Vaněk, Olga Sommerová nebo Ivan Bartoš. Jako speciální hosté v něm vystupují Tomáš Sedláček, Tomáš Sokol, Tomáš Klus, Ladislav Špaček, Aleš Háma, Miroslav Kalousek, Jaroslav Hutka a kandidáti na prezidentský úřad.

Filmovou hudbu složila kapela Midi Lidi. Scénář filmu vznikl ve spolupráci Tomáše Hodana, Roberta Geislera, Jana Bartesa a Marka Najbrta, na scénáři spolupracoval Benjamin Tuček. Za kamerou stáli Jan Baset Střítežský, Martin Štěpánek a Havel Parkán.

Prezident Blaník vznikl za podpory Státního fondu kinematografie. Do kinodistribuce snímek uvádí 1. února 2018 distribuční společnost Falcon.

Slovo kreativní producentky České televize Heleny Uldrichové

Satiry je málo a politické satiry jako šafránu. Je to žánr, který je v dnešní době nutné podporovat a pěstovat, abychom se všichni nebrali příliš vážně.
Obdivuju nasazení celého tvůrčího týmu, který dokázal velmi pohotově reagovat na aktuální vývoj prezidentské volby. Po prvním volebním kole natočili dva konce filmu, abychom byli připraveni na obě varianty výsledku prezidentské volby. Pak už bylo „jen" nezbytné vše technicky spasovat. Dlouho jsem u celovečerního filmu nezažila tak intenzivní pracovní nasazení, kde se všichni soustředili na to, aby diváci viděli tento film co nejdříve. Věřím, že diváci satirickou nadsázku nejen pochopí, ale že je i pobaví.

  

Rozhovor s režisérem Markem Najbrtem

  

S jakým očekáváním mají jít do kina fanoušci kultovního satirického seriálu Kancelář Blaník, jehož hlavní hrdina se objeví na filmovém plátně?
Stejně jako v případě seriálu mohou diváci očekávat zábavný a groteskní pohled na naši politiku. Prezident Blaník je komedií, filmem, který reflektuje naši společnost s nadhledem a nadsázkou. Diváci se setkají s Antonínem Blaníkem a jeho zaměstnanci Lenkou a Žížalou, které jsme tentokrát vyslali mimo jejich kancelář do skutečného světa české politiky.

Když jste se rozhodli rozvinout internetový seriál Kancelář Blaník v celovečerní film, bylo hned jasné, že budete točit události kolem prezidentské volby?
Nápad na delší tvar se objevil poměrně nedlouho po vzniku seriálu, ale teprve druhá přímá prezidentská volba nám dala opravdu silný impulz k tomu, abychom realizovali film. Je to pro nás příležitost k uzavření jedné etapy Tondova mediálního života.

Uvažovali jste alespoň na chvíli, že by se Marek Daniel přejmenoval na Tondu Blaníka a opravdu kandidoval?
To byl náš původní koncept. Docela dlouho a seriózně jsme to zvažovali, ale nakonec jsme se spolu s Markem Danielem rozhodli toto potenciálně velmi obtížné dobrodružství nepodstoupit. Zvolili jsme jiné řešení a zpětně vzato toho nelitujeme.

Když Tonda svou kandidaturu na prezidenta oznámil a ještě nebylo jasné, že jde o kampaň na film, podle reakcí veřejnosti se zdálo, že někteří lidé byli odhodláni Tondu volit. Jakou by měl podle vás reálnou šanci?
Vzhledem k počtu lidí, kteří sledovali seriál, bychom asi úplně bez šancí nebyli. Osobně si myslím, že bychom to zvládli, ale já osobně bych Tondu na Hradě vidět nechtěl. Je to totiž dost příšerná osoba a takových jsme tam měli už dost.

V jakém časovém režimu a v jaké podobě vzniká scénář k filmu, kdy je štáb závislý na aktuálním dění na politické scéně, do kterého nemůže zasáhnout?
Už v seriálu jsme se snažili reagovat co nejpružněji na aktuální společenské a politické události. Scénář filmu Prezident Blaník vznikal a rostl spolu s vývojem kampaně. Sledovali jsme aktivity kandidátů a snažili se s nimi dostat do kontaktu. Natáčení skončilo až v období mezi prvním a druhým kolem volby právě proto, abychom byli co nejaktuálnější.

Váš film musí byt logicky uváděn v rámci nějakého žánru, Prezident Blaník je tak komedie. Pokud byste však měl váš film v tomto ohledu rozebrat, čemu se žánrově ještě blíží?
Není to standardní forma. Komedie to je, protože se snažíme diváky i sebe pobavit, ale v našem filmu se objevují mimo jiné i dokumentární prvky, takže se jedná o multižánrový tvar. Což v mojí filmografii ostatně není nic neobvyklého.

První část filmu se zaobírá Tondovou kandidaturou na prezidenta, můžete divákům alespoň částečně prozradit, jaká je další zápletka filmu?
V první části filmu Antonín Blaník sám kandiduje na post prezidenta republiky. Jeho kandidatura se však zhroutí a Tonda musí vsadit na jiného kandidáta, aby s jeho pomocí uskutečnil svůj plán na největší obchod v dějinách českého lobbingu. Koho si má ale vybrat, když neví, kdo vyhraje?

Jak jste zvládli natočit konec a reflektovat v něm aktuálního vítěze prezidentské volby, když jméno nového prezidenta bylo známé v sobotu a ve čtvrtek hotový film vstoupí do kin po celé České republice?
První kolo volby jsme zvládli reflektovat ještě v rámci natáčení. Poslední dva natáčecí dny jsme totiž měli naplánované až po oznámení jeho výsledku. Během nich jsme natočili dva různé konce pro případ vítězství Jiřího Drahoše i Miloše Zemana. A oba jsme sestříhali, ozvučili a připravili k zařazení do filmu na poslední chvíli.

Během natáčení se Marek Daniel jako Tonda Blaník několikrát osobně setkal s prezidentskými kandidáty. Domlouvali jste se s nimi předem? Do jaké míry? A jak na váš filmový štáb jednotliví kandidáti reagovali?
Spíš než kandidátům jsme o sobě předem dávali vědět organizátorům akcí. Politici sami na Tondu reagovali až překvapivě vstřícně, ochotně s ním hráli naši hru. Miloš Zeman mu dokonce i zamával, ale v tomhle případě mám pocit, že si ho spíš s někým spletl.

Scéna, kdy Tonda navštíví jako prezidentský kandidát koncert Tomáše Kluse, vrcholí z Tondovy strany poměrně razantním způsobem. Jak se natáčejí takové scény? Byli jste předem se zpěvákem a lidmi na koncertě přesně domluvení? Nebyl z vás samotný zpěvák nakonec překvapený?
Tomáš Klus se celou záležitostí bavil. Myslím, že se mu líbilo narušit svou pověst konzistentního „pravdoláskaře" a bojovníka za lepší svět. Nic pro něj nebyl problém, a navíc nám ve svém stylu složil a zazpíval bizarní písničku oslavující Tondu Blaníka - největší svini v dějinách ČR.

Ve filmu vystupuje jako bývalý partner asistentky Lenky předseda České pirátské strany Ivan Bartoš. Můžete vysvětlit, jak k tomu došlo a zda je v tom nějaký záměr?
Od začátku jsme věděli, že Lenka bude v našem příběhu řešit svého syna Milánka. Pak jsme při natáčení na Národní třídě potkali Ivana Bartoše, Halka Třešňáková zaimprovizovala, ztropila mu hysterickou scénu a zápletka byla na světě. A Ivan Bartoš si po pozdější domluvě s chutí zahrál sám sebe v další, tentokrát už domluvené situaci.

Pokud má někdo pochybnosti o existenci lumpenkavárny, váš film je s patřičnou dávkou nadsázky rozmetá. Jak a proč se vlastně Tondův tajemník Žížala s těmito lidmi „zapletl"?
Poučeni Ovčáčkem víme, že tzv. „pražská kavárna" se neštítí ničeho, že jedná na základě objednávky EU a NATO a že je to vlastně mafiánská struktura. Tak jsme ji v tomhle duchu zobrazili, aby si naši občané konečně uvědomili, s kým mají tu čest. A chudák Žížala to odnesl, stal se její nevinnou obětí, v důsledku čehož nechtěně zmařil Blaníkovu prezidentskou kandidaturu.

A kde se vzal „duch Václava Havla"? Toho by člověk ve společnosti jednoho z největších českých lobbistů vážně nečekal...
Ačkoli to tak na první pohled nevypadá, Blaník se během sametové revoluce setkal s Václavem Havlem a nakazil se jeho duchem. Plamínek později zhasl, z Tondy se stala cynická svině, ale vlivem okolností v našem příběhu jiskra opět zadoutná, posléze se rozhoří naplno a z Tondy aspoň na okamžik udělá lepšího člověka.

Vy jste se snad nikdy jako tvůrci seriálu Kancelář Blaník politicky nevymezovali, Tonda si nebral servítky napříč politickým spektrem... Byla to vaší snahou i při vzniku celovečerního filmu?
Vždycky jsme se snažili do seriálu nepromítat naše osobní politické preference a chtěli jsme to dodržet i ve filmu. Ani jeden z jeho dvou přichystaných konců proto nebyl žádným happyendem. Snažíme se dělat legraci ze všech bez ohledu na naše sympatie a antipatie.

Kdybyste se měl ohlédnout za tím, co jste se svým štábem v rámci tohoto filmu v uplynulých týdnech prožil, jak byste to shrnul a jak na tuto prezidentskou volbu budete nakonec vzpomínat?
Do filmu ani seriálu své preference nepromítáme, ale tady si dovolím být osobní. Pro mě to byl zápas o směřování naší společnosti pro nejbližší období. A ten zápas jsme z mého hlediska prozatím prohráli. V první přímé volbě byla část voličů úspěšně vystrašena návratem sudetských Němců do pohraničí, tentokrát se je podařilo vyděsit vidinou uprchlíků zaplavujících naši republiku. V obou případech to byl vychytralý a podlý tah, za který by se nemusel stydět ani Tonda Blaník...

 

Rozhovor s producentem Milanem Kuchynkou

  

Jak dlouho vznikala myšlenka, že vedle úspěšného seriálu Kancelář Blaník natočíte celovečerní film? A co nakonec pro vznik filmu rozhodlo?
O celovečerní formě Blaníka nás přesvědčovala spousta kolegů brzy po uvedení první sezóny seriálu. My jsme si ale byli od začátku jisti tím, že pokud někdy, tak v době silné politické události, jakou je volba prezidenta.

A když půjdeme úplně na začátek... Jak vlastně projekt Kanceláře Blaník vznikl?
Čtyři lidi, jedna kavárna, pravidelné schůzky a potřeba vyjádřit se k politické situaci. Lidí, schůzek a prostředí přibývalo a s tím i nápadů.

V čem se zásadně z producentského hlediska liší oba projekty - film a seriál?
Ve všem. Seriál byl vždy reakcí na aktuální dění a scénáře jsme záměrně psali na poslední chvíli. U filmu to takto nejde a s tím jsme celkem dlouho bojovali. Úspěch seriálu nás velmi zavazoval a zavazuje dodnes.

Je pravda, že ve vzduchu v jednu chvíli visela varianta, že by se Marek Daniel přejmenoval na Tondu Blaníka a na prezidenta skutečně kandidoval? Byli jste tak připraveni dělat vedle natáčení na skutečné prezidentské kampani?
Ano, je to pravda, ačkoli tato varianta nebyla ve hře moc dlouho. Marek je velmi citlivý člověk a nedal by to. Jeho rozhodnutí jsme rozuměli a respektovali ho. Jsem přesvědčený, že s našimi kontakty, zkušenostmi přátel a smyslem pro humor našich spoluobčanů bychom se v prvním kole neztratili. Pak ale přišly otázky typu, co s ním pak na Hradě? Já osobně Marka miluju, ale za prezidenta bych ho nechtěl... ačkoli, když se ptáte až teď po výsledku voleb...

Co bylo pro filmový štáb během natáčení Prezidenta Blaníka nejtěžší? Byl to boj s časem, když scénář vznikal do jisté míry paralelně s děním na politické scéně? A navíc postprodukce filmu musela být blesková, aby se aktuální film dostal do kin hned po výsledku voleb.
Nikdy jsme neměli potřebu přepisovat rekordy, ale v seriálu bylo vždy zásadní okamžitě reagovat. To platí i u filmu Prezident Blaník, ačkoli to je logicky daleko složitější. Nejtěžší bylo vypořádat se s dlouhometrážní formou a tyto dva formáty odlišit. Nebylo by složité nalepit za sebe několik epizod Kanceláře Blaník a jít s tím do kin, my ale chtěli vytvořit regulérní film a posunout Blaníka více do reality. Pro některé fanoušky to bude třeba zklamání, ale byl to náš plán a věřím, že se vyplatil. A je třeba říct, že kromě štábu během náročného natáčení zapracovali neskutečně také postprodukční studia Mat a Soundsquare, střihač Michal Hýka, zvukaři Jan Štindl a David Titěra a skupina Midi Lidi. O Najbrtovi asi mluvit nemusím, je to zřejmě první film, kdy se střihačem trávili noc ve střižně ve spacácích.

Jak moc je náročné točit v prostředí české politiky? Jsou k vám, potažmo k Tondovi Blaníkovi politici vstřícní?
Zatím jsou. Nevylučuji ale, že se to změní.

V týmu kolika a jakých profesí a lidí Prezident Blaník vznikl?
Svým způsobem šlo o klasické natáčení. S výjimkou toho, že většina štábu (včetně herců) nevěděla do poslední chvíle, kde a co se bude točit.

Tonda Blaník působí jako lobbista, kterému zákulisní informace nechybí. Ve vzduchu tak visí otázka, kdo je zdrojem vašich informací. Naznačíte něco, nebo máme uvěřit, že vše vzniká pouze bedlivým sledováním politické scény a informací, které občas pronikají na veřejnost?
Pokud bychom měli a použili informace, které nejsou mediálně dostatečně známé, tak nebude mít naše práce takovou diváckou odezvu. Tím se od začátku řídíme. Což ale neznamená, že máme informace pouze zprostředkovaně z médií. Záhadou však je, proč se některé nesmysly, které jsme si během minulých let vymysleli, zapracovali je a bavili se u nich, pak (a často brzy) skutečně staly.

Jak moc je pro Prezidenta Blaníka důležitá hudební složka filmu, na které jste spolupracovali s kapelou Midi Lidi? Vy sám jste kromě profese filmového a televizního producenta také hudebník, proč jste pro spolupráci vybrali Midi Lidi?
U prvního společného filmu s Markem Najbrtem jsme dělali tendr na hudbu. Vyhrál Petr Marek, ačkoli jsme oslovili skvělé muzikanty a ti poslali skvělé věci. U Protektora jsme Midi Lidi ani neoslovovali a rovnou řešili někoho jiného, jelikož nás nenapadlo, že by se jejich hudba mohla prosadit. Tak se ozvali sami se skvělou demonahrávkou a bylo hotovo. Polski film jsme už nepoptávali nikde jinde a u Blaníka nám rovnou poslali své „šuplíky" a nebylo co řešit. Takže odpovědí je, že i hudba zásadní roli hraje.

Co bylo pro vás na Prezidentovi Blaníkovi nejtěžší, a co šlo naopak naprosto s přehledem?
S přehledem byla dohoda s tvůrci, herci a nejbližšími spolupracovníky. Ta chuť do věci jít byla jasná a všem za to děkuji. Stejně jako patří dík našim koproducentům, tedy České televizi a Seznamu, dále Státnímu fondu, studiím Mat Film Resort, Soundsquare, RUR a fanouškům, co nám přispěli v crowdfundingové kampani. Je mi jasné, že spousta médií tuto odpověď nezveřejní díky „komerčnímu obsahu", ale já to napsat musím, jelikož je to v případě Prezidenta Blaníka zásadní. A nejtěžší bylo naprosto vše zbývající.

Jak budete nakonec na tuto prezidentskou volbu vzpomínat vy osobně?
Jako na adrenalin spojený se smutkem.

A co byste vzkázal divákům? Proč by měli na Tondu Blaníka do kina přijít?
To říkat nebudu. O filmu se celkem mluví, naše práce na seriálu Kancelář Blaník je online, můžou si ji tedy prohlédnout, a pokud je to baví, tak dostanou přesně to, co jsme jim chtěli dát. 

 

 

Publikováno 02. 02. 2018 v rubrice Film