Ostatní

  • Průhledy do tmy

    Ač byly tvary, barvy a vůně slepého ramene řeky, břehů a přírody kolem dokonalé, nic dokonalého jsem neviděla. V hlavě se mi točil vír myšlenek o nákupu v tašce, dětech a tom chlapovi, co jsem se ho bála, i když už nebyl mým mužem.…
    více
  • K + M + B

    Liturgické knihy označují již od 4. století tento den jako svátek Zjevení Páně. Jeho spojení se Třemi krály je pozdějšího původu a je svou podstatou lidové. V evangeliu sv. Matouše čteme: „Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci (mágové) od východu se objevili v Jeruzalémě…Vešli do domu; padli na zem, klaněli se mu a obětovali přinesené dary – zlato, kadidlo a myrhu.“ Nikde se v Písmu neuvádí počet mudrců, natož jejich jména. – Ve výkladu starokřesťanského prostředí kolísal jejich počet od dvou až po dvanáct. Teprve později se ustálil na třech, počtu odvozeném pravděpodobně ze tří darů. K záměně mudrců za krále došlo ve středověku v souvislosti s rozšířením úcty v ně poté, co roku 1194 družina římského císaře přinesla z milánského kostela sv.Eusrogia do chrámu v Kolíně nad Rýnem ostatky, považované za ostatkysv. Tří králů. – První autor, který uváděl jejich…
    více
  • Silvestr

    Protože se teprve během středověku sjednotil konec roku na den 31. prosince, nespojoval se původně se svátkem sv. Silvestra žádný významnější zvyk. Teprve později se zařadil do cyklu lidových oslav. Jeho podoba však nebyla výrazná a vyhraněná. Lidé navštěvovali kostel, aby poděkovali za vše dobré v uplynulém roce. Někde očekávali s modlitbou příchod nového roku, jinde provázelo tento den bujaré veselí. Často se podávala podobná jídla jako na Štědrý den. Přes silvestrovskou noc nesměla hospodyně nechat sušit prádlo. Posměchu byl vystaven ten člen rodiny, který vstal z postele poslední. Někdy chodily o silvestrovské noci po staveních „Omítačky“. Staré černě oblečené chudé ženy, měly hlavu zavázanou bílým šátkem tak, aby vpředu vyčnívala stříška. Třikrát zaklepaly, vešly do stavení a aniž cokoliv pronesly, přistoupily k plotně a třikrát ji ometly se slovy: ve jménu Otce, syna i Ducha svatého.“ Tím se mělo…
    více
  • Studie Horáckého zimního stadionu je k vidění pro všechny

    Studii viděli zastupitelé, dnes ji uvidí veřejnost, je ke stažení na jihlavském webu Zastupitelé města Jihlavy se včera na svém zasedání seznámili s několika možnostmi rekonstrukce Horáckého zimního stadionu. Studii připravila pelhřimovská kancelář AS project, zastupitelům ji prezentoval projektant Vladimír Žák se synem. Studie má celkem pět variant, přičemž varianta A zahrnuje nejen kompletní opravu současné budovy s extraligovou kapacitou necelých pět tisíc diváků, ale také s podzemním parkovištěm a druhou ledovou plochou. Tato varianta vyjde na 645 milionů korun bez daně. Další varianty se v různých krocích uskromňují, a také klesají předpokládané ceny úprav. „Béčko“ nepočítá s podzemními garážemi a druhou ledovou plochou, další varianty ubírají tribuny, prostory pro VIP hosty atd. Zastupitelé do dlouhé debatě nakonec rozhodování o tom, kterou variantu zvolit, odložili na příští jednání, které proběhne v…
    více
  • „Svatá Lucie, noci upije“

    Sv. Lucie je uctívána jako patronka švadlen a kočích, český lid ji v minulosti považoval za ochránkyni před čarodějnicemi. V českých zemích se dávala vždy do souvislosti s předením lnu. Nejrůznější zvyky, obchůzky masek, rozmanité proslovy i kontrola tradičních zákazů byly záležitostí dívek a žen. V mnoha českých vsích kontrolovaly ženy převlečené za Lucky domácnosti a pokud zastihly nějakou hospodyni, jak dere peří či přede len, vrhly se na ni, aby nedovolené dílo pokazily, peří rozfoukaly, kužel s předivem odnesly. Všichni známe pořekadlo „Svatá Lucie, noci upije“, které znamenalo, že od tohoto dne by se měl začít zimní den prodlužovat a noc zkracovat. Nemá však pravdu, protože to se děje až od zimního slunovratu. Vzniká tedy otázka, jak tuto nesrovnalost vysvětlit. Objevil se názor, že jde o omyl lidu. S tím však nelze souhlasit, protože právě kalendářní lidová pořekadla a pranostiky jsou velice přesné,…
    více
  • Barbora

    V předvečer svátku chodívaly po venkovských domech „Barborky“ – ženy a děvčata zahalené do bílých prostěradel či šatů se závojem nebo rouškou přes obličej. Převládala bílá barva, symbolizující panenskou čistotu. V ruce držely košík s ovocem V předvečer svátku chodívaly po venkovských domech „Barborky“ – ženy a děvčata zahalené do bílých prostěradel či šatů se závojem nebo rouškou přes obličej. Převládala bílá barva, symbolizující panenskou čistotu. V ruce držely košík s ovocem a sladkostmi, jimiž podělily děti, ve druhé měly metlu, jíž hrozily zlobivým dětem. Svůj příchod někdy ohlašovaly zvonkem, tlučením na okno nebo jen tiše vstoupily. Sborově zazpívaly píseň o sv. Barboře, případně se s rodinou společně pomodlily a pokračovaly k sousedům: My tři Barbory jsme, z daleké krajiny jdeme a dárky vám neseme. Neseme, neseme, velice to krásné, kdo se modlit bude, tomu je dáme, a kdo nebude, tomu…
    více
  • Advent

    Advent znamená doslova „příchod“ a byl dobou očekávání příchodu Mesiáše na svět. Přípravná doba na Vánoce zahrnovala první čtyři neděle církevního roku – před Štědrým dnem. Byla dobou postní, v níž platily zásady střídmosti v pití a jídle, intenzivního zbožného rozjímání a zákazu zábav, tance a zpěvu. Přesto se o adventu konaly četné lidové obřady a zvyky, které postní zásady porušovaly. Původně pochází pojem advent z řeckého pojmu ἐπιφανεία (epifaneia zjevení), který označoval příchod božstva do chrámu nebo návštěvu krále. Adventní doba byla původně dobou postní. Půst církev zachovávala mezi 11. listopadem a 6. lednem, na který původně připadala oslava narození Ježíše Krista (dnes slavnost Zjevení Páně čili Epifanie). Těchto osm týdnů představovalo (s výjimkou sobot a nedělí, které nebyly postními dny) dohromady 40 dní. Počátky adventu sahají do 7. století, kdy se v západní církvi slaví…
    více
  • Gotickou síň jihlavské radnice zkrášlily a provoněly vánoční ozdoby

    Nazdobená jedlička, adventní věnce a zelené řetězy z tisu od dnešního dne zdobí gotickou síň jihlavské historické radnice. Výzdobu na radnici dodala Správa městských lesů. „Zeleň“ je z městských pozemků. Náklady na výzdobu sálu (včetně svítícího řetězu, svíček, ozdob a práce) jsou asi 6 tisíc korun. Vánoční program se letos nebude odehrávat pouze na Masarykově náměstí, ale právě také na radnici v gotickém sále, nebo ve vestibulu v přízemí. V gotickém sále se uskuteční vánoční koncerty několika pěveckých sdružení, divadelní představení, s koledou přijdou děti z jihlavských základních škol, a dorazí také Karel IV. Ve vestibulu radnice bude výstava dětských prací atd. 3. - 28.12. VÝSTAVA DĚTSKÝCH PRACÍ - vestibul /provozní doba radnice/ Výstava výkresů a různých výrobků od dětí z jihlavských MŠ a ZŠ. 6. 12. CAMPANULA NA RADNICI - gotická síň - 19 hodin Vánoční koncert pěveckého sdružení…
    více
  • Peklo se opět otevírá v jihlavském podzemí

    Stejně jako v letech předešlých i letos se ve dnech předcházejících svátku sv. Mikuláše, promění věhlasné jihlavské podzemí v příbytek rohatých příšer, v pravé a nefalšované peklo se všemi hrůzami, které k němu patří. Proto, aby tyto hrůzy byly pro návštěvníky pekla snesitelné, doprovodí každou prohlídku anděl. V letošním roce přijde, na závěr prohlídky, do pekla i bytost nejvznešenější, svatý Mikuláš. Ten také návštěvníky vyvede z pekla ven. Kdy se sestupuje do pekla : Pátek (30.11), sobota (1.12.) a neděle (2.12.) před svátkem sv. Mikuláše Prohlídky : Pátek: 16.00, 16.30, 17.00, 18.00, 18.30, 19.00 hodin Sobota: 10.00, 10.30, 11.00, 13.00, 13.30, 14.00, 15.00, 15.30, 16.00, 17.00, 17.30, 18.00 hodin Neděle: 10.00, 10.30, 11.00, 13.00, 13.30, 14.00, 15.00, 15.30, 16.00, 17.00, 17.30, 18.00 hodin Maximální počet hříšníků v jedné prohlídce je 45 osob. Pekelné ceny : Malí hříšníci - děti do patnácti let ...…
    více
  • Publikační činnost MFDF Jihlava

    Občanské sdružení JSAF, pořadatel Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava, se reflexi dokumentárního filmu věnuje na více rovinách. Podzimních šest dní filmového maratonu je pro tento mnohovrstevný projekt „myšlení filmem“ i jakousi výchozí platformou: jihlavský svátek autorského dokumentu již po několik let doplňuje bohatá publikační činnost. Především se daří už druhým rokem vydávat měsíčník Dok.revue, a to jako přílohu Literárních novin. Mírou odborné reflexe dokumentární kinematografie je zásadním počinem i revue pro dokumentární film DO. A v prestižní edici 20/ 21 se zase připravuje vydání další zevrubné publikace věnované světové osobnosti (nejen) dokumentárního filmu – esejistovi Chrisu Markerovi. Dok.Revue Se svými čtyřmi tiskovými stranami je příloha prostorem „pro pravidelné dialogické i recenzní přemýšlení o aktuálním dění na dokumentární scéně, doplněné zpravidla rozsáhlým…
    více
  • Zaváté šlépěje

    Kniha Zaváté šlépěje není obecně platnou výpovědí o lidském životě, je to především výpověď doby. Význam tohoto díla je ohraničen kontextem nesvobody, který je pro českou literaturu příznačný. Autorka zde dokumentuje příběh člověka na pozadí politických proměn v Československu. Leitmotivem je zoufalství, které se promítá do každodenního života. Pokud by čtenář hledal podrobný popis životních situací Jaroslava Šlezingera, nenajde je. Což toto dílo obohacuje. Autorčiným záměrem bezpochyby bylo dokumentovat zápas člověka s dobou, tzn. že výpovědní hodnotou této knihy je fixování doby. Když se začteme do této knihy, první rovinou, se kterou se setkáváme, je rovina textu. Zde je patrné dodržení celistvosti, soudržnosti a linearity textu. Co ovšem pokulhává, je způsob, jakým text autorka prezentuje – nenalézáme zde složitější myšlenkovou výstavbu. To nám ukazuje i např. spojka a, která je v tomto díle hojně…
    více
  • Lípy kolem morového sloupu chřadnou, bude nutné je vyměnit

    Bezpečnostní řez letos proběhne už podruhé. V korunách jsou další suché větve. Oblíbené a vyhledávané, ale také staré a nezdravé jsou lípy, které rostou kolem morového sloupu v horní části Masarykova náměstí v Jihlavě. Odborníci jejich životnost odhadují maximálně na deset let, proto je bude nutné v dohledné době vyměnit. „Stromy rozhodně nechceme z náměstí odstraňovat, naopak budeme rádi za každou další novou zeleň. Musíme ale také dbát na bezpečnost lidí, kteří zde především v letních měsících vyhledávají stín. Proto chceme nemocné stromy postupně nahradit novými stromy,“ vysvětlila vedoucí odboru životního prostředí (OŽP) Katarína Ruschková. Osmero stromů ve věku asi 70 let trpí. "Stromy rostou ve výrazně stresovém prostředí - trpí nedostatkem vláhy, nedostatkem půdního vzduchu, lze předpokládat kontaminaci půdy například zasolením, na kamenném náměstí jsou jiné klimatické poměry než ve volné…
    více
Na začátek « 1 4 6 7 8 9 10 11 12 » Na konec