Ostatní

• 

  Nobelova cena za literaturu za rok 2007

  11. října byla vyhlášena Nobelova cena za literaturu za rok 2007. Ve svých téměř osmaosmdesáti letech se jí stala britská spisovatelka Doris Lessingová. Je tak nejstarší držitelkou Nobelovy ceny všech dob i oborů. Doris Lessingová se…
  více
• 

  Editorial

  Vážení čtenáři, čas prázdnin je už dávno pryč. Za okny padá listí a v kalendáři vstupujeme do druhé poloviny října. S ním také narůstá aktivita v oblasti kultury. Divadla představují své první premiéry, kina nabízí nové filmové tituly, do klubů se vrátili posluchači oblíbených hudebních žánrů, knihkupectví se připravují na vánoční trh, galerie se plní návštěvníky… Kultury je kolem nás dost. Možná ani o ní nevíme. Největším oříškem pro orientaci v množství nabízených akcí či podniků je propagace a informovanost nás všech, jak ukázal samotný průzkum, který si nechal udělat Magistrát města Jihlavy. To je důvodem proč za Vámi přicházíme s novým kulturním magazínem CITYMAG Jihlava. Našim cílem je především vyplnit tuto mezeru a zároveň Vás informovat o všech kulturních akcích v našem městě. A nejen to. Chceme, aby jste naším prostřednictvím jihlavskou kulturu ovlivňovali. A teď něco málo o samotném…
  více
• 

  Návrat k přírodě

  Jenom s malou nadsázkou se dá říci, že většinu materiálů, které budeme v budoucnosti potřebovat ke stavbě svého domu, si vlastně můžeme vypěstovat v lese nebo na poli. Dřevo je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších stavebních materiálů. Důvod je prostý. Snadná dostupnost a příznivé vlastnosti. Z pohledu dnešní doby získává dřevo další dva podstatné body navíc: Nízká ekologická náročnost na výrobu a užívání stavby až po její likvidaci. Jde ale především o obnovitelný zdroj. Stavby a stavební konstrukce ze dřeva se už více než celé jedno století úspěšně uplatňují v zemích Severní Ameriky, Skandinávie a průmyslově vyspělých zemích západní Evropy. Mohou bez problémů sloužit svému účelu i 150 let. Vhodná doba pro těžbu dřeva je asi 70 let. Než jeden dům doslouží, vyroste tak v lese dřevo na dva nové. V dnešních stavebních konstrukcích a stavbách na bázi dřeva jsou využívány moderní ekologicky…
  více
• 

  Kostel sv. Jakuba

  Na známých siluetách města Jihlavy převyšují střechy dvě nestejné věže sv. Jakuba. Jeho původ je spojen s počátky města. Nejstarší částí je presbytář, pocházející ze 13. století, a snad i boční, částečně zastavěný románský portál pod věží. Na mohutné stavbě, která vznikla po částech, převládá však sloh gotický. Požár v roce 1523 zničil kostel tak, že byl dlouho přestavován pražským stavitelem Jeronymem. V té době byla snesena nynější, původně vyšší zvonice, v níž je dosud umístěn zvon „Zuzana“, dílo slavného českého zvonaře Brikcího z Cinperka, ulitá jim roku 1563 v hradebním jihlavském příkopu. V současné době zvon uvádí do pohybu elektrický pohon. Jednotný chrámový styl je porušen v roce 1702 přistavěnou barokní kaplí P. Marie, kterou financoval lékař Kielmann. Kapli odděluje od chrámové lodi překrásná barokní mříž, tepaná z prutového železa. Vnitřek kostela je proveden v barokním slohu. K…
  více
• 

  Cesta z kopce

  Bydleli jsme na rovině, a na rovině je všechno jinak. Dům na Vysočině je a byl přesně a právě tím pravým, co jsme potřebovali do nového životního příběhu. Zvláštní, jak každý příchozí vnímá jen ošlapané schody, opadanou omítku a zápach kanalizace. My jsme tehdy viděli tajemné schodiště, vysoké stropy, klasická okna s kovovými kličkami, stromy kolem a svobodu. Dům na konci města, ačkoli byl tím nejhorším útočištěm, jaké jsme si k životu mohly zvolit, byl tím nejlepším, co nás mohlo potkat. Po absolvování první zimy jsme i my poznaly, že schody jsou ošlapané, omítka opadaná, že okna netěsní a že kanalizace zapáchá. Nic to však neměnilo na tom, jak důležité místo pro rekonvalescenci našeho příběhu to bylo. Ať se jde z domu kamkoli, jde se do kopce. Ať se jde k domu odkudkoli, jde se z kopce. Cesta do kopce, ač náročná, nesla myšlenku cíle, a ten byl většinou schůdnější než život v domě. Cesta z kopce, ač zcela…
  více
• 

  Kulturní prostor

  Kulturní časopisy v České republice, resp. Československu byly vždy závislé na společensko-politické situaci. A tak spolu s dějinným vývojem opisovaly křivky od rozkvětu k útlumu a zpět. Jestliže v dobách „vlády jedné strany“ vycházelo jen několik tvrdě cenzurovaných literárních periodik a časopisy samizdatové či exilové byly přístupné jen omezenému okruhu čtenářů, po listopadové revoluci 1989 nastal publikační exploze. Zakazované časopisy začaly vycházet oficiálně, obnovila se řada titulů z 60. let, denní tisk věnoval knižní produkci značnou pozornost. Po čase však mnohé literární tiskoviny zanikly – hlavně z důvodů finančních – a v novinách sílil příklon ke komerci v kultuře. V situaci, kdy i nejvýznamnější kulturní časopisy stály před krachem, se vyskytly úvahy o sjednocení všech literárních periodik do jednoho státem dotovaného časopisu. Neodůvodněnost těchto úvah ukázal další vývoj, který naopak…
  více