Výstavy

  • Dům U Kamenného zvonu hostí výstavu grafika Bohuslava Reynka

    Výběr z celoživotní tvorby jednoho z nejvýznamnějších českých grafiků Bohuslava Reynka je až do 29. ledna příštího roku k vidění na souborné výstavě v domě U Kamenného zvonu. Kurátorský plán v podání Renaty Bernardi a Pavla…
    více
  • O sv. Anežce v Anežském klášteře

    Naposledy bylo možné vidět výstavu o Anežce České, tehdy ještě blahoslavené, v křížovnickém klášteře u Karlova mostu v roce 1932. Nyní v Anežském klášteře probíhá výstava druhá s podtitulem Anežka Česká – princezna a řeholnice. I klášter je exponát Výstava se koná v Anežském klášteře, který sv. Anežka založila a jehož byla i první abatyší. Jde o jednu z prvních gotických staveb v Praze a je úchvatné, že se mohly památky týkající se Anežky České shromáždit právě zde. Relikvie i sochy Na výstavě jsou shromážděny, až na jedinou výjimku, všechny relikvie, které sv. Anežku Českou připomínají. Jediná zůstala skryta ve Vídni, odkud ji odmítli půjčit. Anežku připomínají také obrazy a zobrazení od nejstarších dob po 20. století. Pozoruhodná je maska vytvořená Myslbekem. Ještě zajímavější je podle některých postava světice vytvořená Břetislavem Kafkou, který je spíše znám jako mystik a velký…
    více
  • Merkur vstoupil do robotického věku

    Stavebnice Merkur, kterou chtěla v 90. letech v privatizaci její konkurence, unikla před chřtánem tavící pece a dnes dobývá svět. Její největší sběratel a znalec Jiří Mládek takto zhodnotil svatebnici, která ovlivnila celé generace kluků už od první republiky. Výstavě, kterou podpořila továrna na Merkur a která se koná v Muzeu hlavního města Prahy, se tento muž stal kurátorem, což je zárukou, že se výstava odlišuje od těch předchozích. Najdete tu nejen ukázky starých stavebnic, ale hlavně pak nové kusy a také ty, které se staly součástí studentských projektů, jež přivážejí vavříny vítězství z celého světa a porážejí konkurenci z USA, Francie, Británie a Japonska. Vyzkoušet si vše lze přímo na místě u velkého stolu, kde výrobci dali k dispozici celou řadu komponent. Já, Merkur Výstava v Muzeu hlavního města Prahy na Florenci se jmenuje Já, Merkur. „Je to název, který byl zvolen naprosto záměrně. Jde o parafrázi…
    více
  • Na Staroměstské radnici začala výstava Czech Press Photo 2011

    Celá tři patra Staroměstské radnice hostí výstavu Czech Press Photo 2011, na které jsou každoročně k vidění ty nejlepší novinářské fotografie uplynulého roku. Od 16. listopadu až do 31. ledna si tak mohou milovníci fotografie prohlédnout na 500 snímků od 30 fotografů, kteří se probojovali až do nejužšího finále. Vítězem letošního ročníku se stal Stanislav Krupař za svoji fotografii z nepokojů na severu Čech. Fotografie z celého světa Při procházení Staroměstské radnice během Czech Press Photo procestují návštěvníci celý svět. V Křížové chodbě, Rytířském sále a románsko-gotických sklepech jsou k vidění fotografie ze všech důležitých světových a tuzemských událostí. Stovky barevných i černobílých snímků zachycují jak katastrofy v Japonsku, bouřlivé okamžiky arabské revoluce a zajímavé sportovní události, tak ekologická a společenská témata, portréty slavných či městskou architekturu na pokraji umělecké…
    více
  • Jak se žilo na konci roku před dvěma staletími?

    V Clam-Gallasově paláci je od 15. listopadu do 21. ledna k vidění výstava Pražské rokoko, která nabízí ucelený pohled na život v hlavním městě konce 18. století. Výstavu pořádají Archiv hlavního města Prahy a Muzeum hlavního města Prahy. Výstava Pražské rokoko nás zavede do Prahy přibližně let 1741–1791, do období rozkvětu rokokového stylu, ale zároveň i období rozvíjejícího se osvícenství, racionalismu a nástupu antických reminiscencí v umění. Hraniční data jsou určena nástupem Marie Terezie na trůn a pražskou korunovací Leopolda II. Exponáty z muzeí, galerií a knihoven Základ expozice tvoří předměty každodenního života, nábytek, ošacení, drobné předměty denní potřeby, obrazy, plastiky, grafické listy, knihy a další exponáty ze sbírek a fondů obou pořádajících institucí. Pozoruhodné sbírkové předměty zapůjčily též další paměťové instituce jako Uměleckoprůmyslové muzeum, Národní galerie, Národní…
    více
  • V DOXU se představují nejlepší čeští umělci

    Holešovické Centrum současného umění DOX je až do 15. ledna ve středu pozornosti milovníků současného umění. Nové prostory galerie totiž hostí díla letošních pěti finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého. Na výstavě nazvané prostě Finále 2011 se tak prezentují Dominik Lang, Filip Cenek, Jiří Thýn, Marek Ther a Pavel Sterec. Na poměrně malém prostoru je v novém křídle DOXU k vidění pět samostatných instalací. Od fotograficko-světelné studie Jiřího Thýna přes husí kůži nahánějící hraný dokument Marka Thera až po konceptuální koláž Dominika Langa, který letos reprezentoval Českou a Slovenskou republiku na bienále v Benátkách. Galerie uplácaná z hlíny Langova instalace tvořená z několik palců silných hliněných zdí, které výstavní místnost přetváří na „galerii v galerii“, je jednou velkou koláží jeho připravovaných či nedokončených prací. Vystavené artefakty, sošky, kresby a knihy jsou otevřenými dveřmi do…
    více
  • Výstava dokumentačního střediska v Museu Kampa byla prodloužena

    Díky velkému zájmu veřejnosti byla expozice Archiv svobody na zámku Schwarzenbergu, konaná při příležitosti 25. výročí Československého dokumentačního střediska, prodloužena až do 20. listopadu. Zájemci o historii jedné z nejvýznamnějších exilových institucí druhé poloviny 20. století tak mají možnost zmapovat počátky působení střediska a také zhodnotit úsilí jeho zakladatele, historika Viléma Prečana. Udržel kontinuitu české kultury Československé dokumentační středisko zprvu fungovalo jako projekt jednoho muže. „Cítil jsem se v konfliktu s režimem a chtěl jsem dělat něco, co jsem považoval za důležité: udržet kontinuitu nezávislé české a slovenské kultury,“ vysvětluje svoji motivaci Vilém Prečan, na základě jehož myšlenky bylo v roce 1986 za pomoci skupiny osobností, mimo jiné Karla Schwarzenberga, Pavla Tigrida či Ivana Medka, v Hannoveru založeno Dokumentační středisko. Zprvu tato instituce fungovala jako archiv…
    více
  • Palác Kinských představuje dílo Miloše Jiránka

    V Konírně Paláce Kinských byla zahájena výstava Polemiky Miloše Jiránka, která představuje rozsáhlou tvorbu tohoto všestranného umělce. Až do 29. ledna si tak mohou zájemci prohlédnout tvorbu jedné z vůdčích osobností generace zakladatelů moderního umění u nás. Mistr olejů, akvarelů i kreseb Expozici připravila kurátorka Kateřina Kuthanová Bednářová, která pro ni vybrala okolo dvaceti děl z nepřeberného množství Jiránkových maleb, akvarelů, kreseb a dřevorytů, jež se ve Sbírce grafik a kreseb NG nacházejí. „Chceme připomenout tuto výraznou osobnost přelomu 19. a 20. století, která se tak významně zapsala do vývoje českého moderního umění,“ vysvětlila důvod vzniku výstavy její kurátorka. K nejpůsobivějším obrazům výstavy patří cyklus bílých studií, na nichž Jiránek zachytil období svého největšího štěstí, kdy často maloval svoji ženu Antonii. Dalším významným cyklem v Konírně Paláce Kinských jsou…
    více
  • Veselí kostlivci čekají v muzeu

    Náprstkovo muzeum uspořádalo výstavu, kde je možné srovnat lidové zvyky Čech a Mexika. Od Dušiček přes Mikuláše, Lucky, Barborky, Vánoce až po Tři krále a masopust, či karneval. Dárky na Tři krále Na rozdíl od Čech dostávají mexické děti dárky až na Tři krále, ale jak se svět globalizuje, jsou obdarovávány i na Štědrý den, a dokonce k nim chodí i Santa Claus. Také Betlémy, které si Mexičané vystavují, jsou poněkud jiné než ty české. Dušičky po mexicku Zvláštní formu má v Mexiku svátek zemřelých, který vrcholí stejně jako u nás 2. listopadu. V Mexiku je velkou celospolečenskou událostí s podtextem veselé oslavy života. Byl zařazen i mezi památky nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Propojuje křesťanskou víru s předhispánskými prvky a obyčeji etnického náboženství. Hodují na hřbitově Mexičané věří, že duše zemřelých přicházejí na zem, aby navštívily své příbuzné. Ti jim na hroby pokládají…
    více
  • Filmové kostýmy živě na Barrandově

    Fundus Barrandov Studia se i na podzim otevírá veřejnosti. Od listopadu bude každá první sobota v měsíci patřit kostýmům ze stovek nejznámějších českých filmů a pohádek. Každý měsíc budete mít navíc jedinečnou příležitost prohlédnout si kromě stálé expozice Fundusu i výjimečně vystavované kostýmy. V sobotu 5. listopadu odstartuje cyklus pravidelných měsíčních komentovaných prohlídek, které malým i velkým návštěvníkům odhalí tajemství originálních kostýmů z pohádek jako Byl jednou jeden král, Princ a Večernice nebo Šíleně smutná princezna. Aktuálně uvidíte také kostýmy ze snímku Alois Nebel anebo z kultovní Dívky na koštěti. Vystavená bude i početná kolekce dochovaných originálů ze seriálu Cirkus Humberto. Ve spolupráci s firmou Fotolab je nově připravena také fotokostymérna. Rodiče s dětmi mohou zvolit dětský prohlídkový okruh plný her, s programem zaměřeným na pohádky. Začátky prohlídek (v…
    více
  • Zbraně najdete v Prašné bráně

    V Praze se točil nejeden filmový trhák. Zbraně, kterými filmoví zbrojíři vyzbrojili protagonisty těchto filmů, jsou k vidění v Prašné bráně. V Prašné bráně, která nabízí výjimečný pohled na město, je nyní vystaveno na dvě stovky všech možných zbraní. Zbraně v dějinách Součástí nynější expozice je přehlídka zbraní, které se užívaly v průběhu století jak v Evropě tak Asii. Najdou se tu i barokní kanony či pevnostní puška a samozřejmě bodné a sečné zbraně od dob Keltů až po filmovou současnost, palcáty a různé bijáky. Praha ve filmu Kdo se díval na Van Helsinga či Letopisy Narnie, ví dobře, že se v Praze točily a že filmové společnosti využívají kvalitních služeb pražských filmových společností, od lokačních přes produkce až po speciální efekty. A malou část tohoto umu představuje právě Prašná brána, kde najdete historické rekvizity a zbroj z filmů Blade II, Doom 3, Hellboy, Van Helsing , Jana z…
    více
  • Joža Uprka – Evropan slováckého venkova 1861-1940

    23.9.2011 - 22.1.2012 Kurátoři: Helena Musilová, Tomáš Vlček Nejčastějším přívlastkem soudobé společnosti je globalizovaná, což v sobě nese určitou známku ztráty vlastní jedinečnosti v široce se rozpínajícím světě. Občasný návrat či pohled k osobní či národní identitě je jakýmsi smysluplným a nenásilným potvrzením tradic a východisek, které umožňují v měnícímse světě dodat sebedůvěru a jistotu. Výstava moravského malíře a grafika Joži Uprky, koncipovaná pro prostor Valdštejnské jízdárny Senátu České republiky, je toho ideálním příkladem - i on ve své tvorbě spojoval modernost a tradici, evropskou zkušenost a místní zvyklosti, „vysokou„ a „nízkou„ kulturu. V tom je bytostně aktuální a na jeho tvorbě je tak možné dokládat celou řadu otázek spjatých s naší moderní společností - od sociokulturních až po ty vysoce estetické. Velký význam má tak vidět jeho tvorbu v souvislostech převratného vývoje…
    více
Na začátek « 1 5 8 9 10 11 12 13 14 17 18 » Na konec